Popis
Tématem románu Hlad (1890) norského autora, nositele Nobelovy ceny za
literaturu Knuta Hamsuna je hlad ve dvojím smyslu. Protagonista a zároveň
vypravěč románu, začínající spisovatel, se snaží prosadit bez valného
úspěchu v norském hlavním městě Kristianii (dnešní Oslo) a trpí chudobou a
nedostatkem jídla. Dlouhá období fyzického hladu se podepisují nejen na
jeho tělesném zdraví, ale vyvolávají v něm i nezvládnutelné proměny
psychického stavu, nepředložené činy a chaotické projevy mysli až
halucinační deliria. V protikladu k poetice realistického románu žije
hrdina Hladu bez účasti na společenském dění a ani nepomyslí na jakýkoliv
sociální protest. Věnuje se pouze vlastní situaci v obdobích hladu a z ní
plynoucí neschopnosti komunikace s jinými lidmi. Tady nastupuje druhý — a
důležitější aspekt titulního hladu. Hlad je zde metaforou hledání vlastní
identity v existenciální prázdnotě, jakési vnitřní emigraci ze zavedených
společenských pravidel. Záznamy vnitřních monologů a proudu vědomí hlavní
postavy činí z Hladu předchůdce poetiky modernistických románů. Horečnatý
románový debut Knuta Hamsuna je z velké části vzpomínkou na jeho vlastní
umělecké začátky.
